Křeček syrský

Genetika

Principy křížení

Od Jan z The River Road Hamstery

"Vyšlechtění vašeho vysněného křečka je limitováno jen genofondem vašich vlastních křečků. Pokud máte potřebné geny, s trochou štěstí a času budete schopni produkovat kvalitní křečky v jakékoliv barevné kombinaci, typu srsti a kresbě, které si přejete a zároveň budete schopni předcházet nežádoucím spojením, které způsobují určité problémy, nebo které prostě neodpovídají vašim představám ve výsledku."

Techniky křížení

"Jsou dvě hlavní techniky křížení - výběr a plemenitba. Výběr je pozorné vybírání jedinců na krytí, kdy jen nejlepší se mohou stát rodiči dalších generací. Jako příručku výběru vám nabízím výňatek z Výstavních standardů Britské křeččí asociace - British Hamster Association (BHA). Body odpovídají jednotlivým částem hodnocení při posuzování. (Standardy reprodukovány se svolením BHA.)

Použito se svolením Jan, The River Road Hamstery http://hometown.aol.com/theriverrd/

Typ (25 bodů)
Tělo by mělo být široké, bochníčkovitého tvaru. Hlava by měla být velká, v proporci k tělu, s širokým vrškem, krátkým obličejem a tupým nosem. Hlava by měla být dobře nasazena k tělu, s profilem hladké křivky od nosu, přes hlavu, až k zátylku.

Srst (20 bodů)
Srst by měla být měkká a velmi hustá. Speciální pozornost by se měla věnovat hustotě srsti na bříšku. U krátkosrstých křečků by měla být srst velmi krátká a rovná. U dlouhosrstých křečků se musí dělat rozdíl u pohlaví; tj. samci musí mít delší srst než samice. Matná srst by měla být hodně penalizována.

Velikost (10 bodů)
Křeček by měl být co největší, ale ne příliš tlustý. Musí se dělat rozdíl u pohlaví; tj. samice by měly být celkově větší než samci.

Kondice (10 bodů)
Křeček by měl vypadat zdravě, čile, když je dobře probuzený, a měl by být krotký a ochočený na ruku. Tělo by mělo být pevné, bez nadbytečného tuku. Srst by měla mít zdravý lesk a křeček by měl být čistý a nemít žádná poranění.

Oči a uši (5 bodů)
Oči by měly být velké, nápadné a široce položené. Uši by měly být neporušené, veliké, zakulacené a dobře položené po stranách a nesené zpříma, a rozvinuté, když je křeček vzhůru.

(VŠIMNĚTE SI, PROSÍM, ŽE VŠECHNY ZMÍNKY O BARVĚ SRSTI, OČÍ A UŠÍ JSOU VYNECHÁNY.)

Barva a znaky (30 bodů)
U křečků s kresbou srsti, se 15 bodů nechá na hodnocení barvy a znaků, a 15 bodů pro hodnocení kresby srsti.

V BHA standardech jsou specifická kritéria barvy a znaků vyjmenována pro každou barvu, kresbu a typ srsti. Kompletní dokument můžete najít na stránkách British Hamster Association.

Druhá technika křížení, plemenitba, je křížení vybraných jedinců tak, aby bylo vyprodukováno co nejlepší potomstvo. Příbuzenská plemenitba je křížení prvního stupně příbuznosti. To se dělá především kvůli koncentrování žádoucích genů. Bohužel se taktéž koncentrují nežádoucí geny, takže je nutné zároveň pečlivě vybírat vynikající zvířata. Někdy je příbuzenská plemenitba jediný způsob, jak vyvinout linii, protože je velmi omezený prvotní základ zvířat. Příbuzenská plemenitba je zpětné křížení (potomstvo se kříží s jedním z rodičů) a sourozenecké křížení (bratr se kříží se sestrou). Z těchto dvou je sourozenecké křížení riskantnější. Liniové křížení je křížení již více vzdálených příbuzných zvířat. Příkladem je křížení mezi bratrancem a sestřenicí, tetou a synovcem a dědečkem a vnučkou. Liniové křížení je pomalejší proces než příbuzenská plemenitba, pokud se použije při získávání co nejlepších vlastností, ale je mnohem bezpečnější s ohledem na vznik genetických vad. Vzdálené křížení je křížení úplně nepříbuzných zvířat. Typicky se používá, když má chovatel přijatelná zvířata téměř ve všech vlastnostech kromě jedné. Vybraný jedinec z linie se kříží s nepříbuzným zvířetem, které má požadovanou vlastnost. Vybrané potomstvo se potom použije zpětně do linie. Dokonce, i když nemáte v úmyslu zvířata vystavovat, vzdálené křížení je dobrý způsob, jak upevnit produkci statných zvířat. (Většina mutací, způsobujících vady, je recesivních a vzdálené křížení snižuje šanci, že se vada objeví.)"

Dominantní vlastnosti

"Křížení dominantních vlastností je jednoduché. Stačí, když má vlastnost jen jeden z rodičů. Pokud je tento rodič homozygotní, 100% potomků bude mít tuto vlastnost v heterozygotní formě.

Křížení: krémový s černýma očima (eeuu) x sobolí (eeUU)

Výsledky: 100% sobolí (eeUu)

Pokud je rodič v dominantní vlastnosti heterozygotní, asi 50% potomků bude mít tuto vlastnost zase v heterozygotní formě.

Křížení: krémový s černýma očima (eeuu) x sobolí (eeUu)

Dihybridní křížení má za výsledek podíl genotypů 1:2:1. Pokud je homozygotní jedinec nerozeznatelný od heterozygotního, potom je výsledek podílu fenotypů 3:1. Pokud homozygotní a heterozygotní jedinci vypadají odlišně, protože se jedná o nekompletní dominanci, výsledek podílu fenotypů je stejný jako pro genotypy.

Křížení: heterozygotní stříbrný šedý (Sgsg) x heterozygotní stříbrný šedý (Sgsg)

Recesivní vlastnosti

"Pro recesivní geny není neobvyklé, že se najednou nečekaně objeví v linii. Pokud oba rodiče nesou společný recesivní gen, 1/4 potomstva bude mít pravděpodobně tuto vlastnost. Ale můžete s tím počítat jen v případě, že víte, že vaše zvířata v sobě daný gen mají. Pokud chcete vyvinout určitou recesivní vlastnost, plánovaný program začíná se zvířetem, které tuto recesivní vlastnost přímo má. Je to proces o dvou stádiích. První stádium začíná se zvířetem, které má recesivní vlastnost, a toto zvíře se zkříží s vhodným jedincem.

Křížení: rezavý (bb) x zlatý (BB)

Výsledky: 100% zlatí (Bb)

Druhé stádium může být buď zpětné křížení, anebo sourozenecké křížení. Zpětné křížení dá víc zvířat s vlastností, ale volba může záležet i na tom, která zvířata jsou vhodnější v jiných vlastnostech, jako je typ a temperament.

Recesivní linie se dá z nových zvířat jednoduše rozmnožit."

Epistáze

"Náhoda a vazba jsou dvě příčiny, které mohou způsobit, že složení fenotypu vrhu může být jiné, než jaké očekáváme. Třetí možností je epistáze (nebo maskování), které je utajením efektu genu nealelickým genem. U křečků syrských tmavouchý albín maskuje všechny ostatní barvy, které má křeček v genotypu. Je to proto, že je odstraněn veškerý pigment ze srsti, a nezáleží na tom, která barva to měla být. Bílá není pigment, ale v tomto případě je to kompletní nedostatek pigmentu.

Použito se svolením Jan, The River Road Hamstery http://hometown.aol.com/theriverrd/

Jediný efekt, kdy se projeví některá barva u tmavouchého albína, je albín s pleťově zbarvenýma ušima, který je kombinací tmavouchého albína se skořicovou barvou. V tomto případě skořicový gen odstraní pigment z normálně tmavých uší, ale jinak není ani stopy po skořicové barvě v srsti. (Toto je křeček, který protože nemá žádný pigment, bývá chybně označován jako pravý albín.)

Další případ maskování barvy je krémová s černýma očima přes černou, protože ee genový pár zabraňuje projevu černého pigmentu. Předpokládáte, že když spolu zkřížíte dva černé křečky, dostanete celý černý vrh. Ale co jste nevěděli je, že oba rodiče nesou gen krémový s černýma očima (aaEe). Jak ukazuje kombinační čtverec, asi 25% vrhu bude krémových s černýma očima, přestože bude genotypově černých a zároveň krémových s černýma očima (aaee). Kombinace těchto dvou barev nebude očividná. Krémová s černýma očima také maskuje žlutou."

Letálnost

"Letální geny mají za následek smrt v děloze nebo krátce po narození. U syrských křečků Lg (Light, or Lethal, Grey) (světlá nebo letální šedá) a Ds (Dominant Spot) (dominantně tečkovaný) jsou letální u homozygotů. U monohybridního křížení (tj. Lglg x Lglg) 1/4 embryí pravděpodobně budou homozygotní dominantní a nepřežijí. Vrh je potom velký jen ze tří čtvrtin než by normálně byl a zbývající genotyp (a fenotyp) je 2:1. Protože křečci, kteří přežijí, jsou zdraví, jedinou nevýhodou těchto křížení jsou menší vrhy.

Přítomnost Lg nebo Ds někdy není u rodičů jasně viditelná. Světle šedá může být nesprávně považovaná za jinou šedou, nejčastěji heterozygotní stříbrnou šedou, ale také extrémně zředěnou. Dominantně tečkovaný vzor může být opomenut u některých šimlů, kteří jsou téměř bílí, specielně pokud je zvíře zároveň páskované. Oba geny jsou maskovány tmavouchým albínem - Lg kvůli epistázi a Ds jednoduše proto, že bílá kresba není vidět na bílém křečkovi. To může být občas příčinou opakovaně malých vrhů, někdy s narozenými mrtvými mláďaty."

Nevhodná křížení

"Páření dvou křečků, kteří jsou šimlové nebo s kresbou bílé břicho (obojí Whwh), dá vrhy, ve kterých se dá očekávat, že 1/4 mláďat budou bezocí bílí (Eyeless Whites) (WhWh). Samozřejmě je toto nežádoucí a mělo by se tomuto předcházet. Nicméně není vždy jasné, že křeček má Wh gen, protože to může být zastřené tmavouchým albínem nebo ještě jedním genem pro kresbu. Wh u černého křečka může vypadat jen jako větší bílý flek na břiše než obvykle bývá a u aguti zvířete, jako je zlatý křeček, může vyžadovat více zkušeností, aby si člověk všiml, že není bříško slonovinové, ale čistě bílé. Bezocí bílí mají typicky kratší život od šesti do dvanácti měsíců.

Křížení dvou saténových křečků dá některé křečky, kteří jsou genotypově SaSa, "dvojitě saténoví". Srst je extrémně lesklá, ale tenká a řídká.

Přidávání šedé do černé linie ředí černou barvu do barvy, která byla pojmenovaná jako "černá šedá" ("Dingy Black"). Třebaže u těchto křečků nejsou žádné fyzické problémy, je tady estetická otázka, ideální černé zvíře má být černé jako uhel. Toto je také důvod, proč se nemá křížit sazovitá (Umbrous) do černé linie, ale efekt sazovité na černou je kontroverzní. Někteří lidé věří, že to ve skutečnosti dělá černou černější tím, že zabraňuje blednutí do hnědé nebo šedé s přibývajícím věkem zvířete. Jiní zase věří, že sazovitá zesiluje blednutí.

Některé barvy jsou podobného odstínu. Jejich vzájemné křížení může vést k tomu, že vzniknou linie, u kterých se barva nedá rozeznat, toto párování je tedy nedoporučované. Příkladem jsou skořicová do rezavé, krémová s černýma očima do žluté a šedá do ostatních šedých.

Vůbec tím, že se míchá stále více a více barev do sebe, místo toho, aby se vyprodukovala rozdílně zbarvená zvířata, je výsledkem ztráta kvality barvy. Některé z těchto zkombinovaných různých barev dohromady není možné identifikovat. Další ztratí speciální barvu a odstín, které jsou charakteristické pro čistou barvu, o kterou se usiluje na výstavním stole."

Liniová čistota v. heterogenita

"Čistá linie je ta, ve které zvířata nemají žádné mutantní geny kromě těch, které patří k jejich fenotypu. Například čistá medová linie (ppToTo, ppToY) bude mít mutantní jen alely ve skořicovém a žlutém lokusu a v těchto lokusech nebude mít žádnou alelu přírodního typu. Čistá zlatá linie nebude mít žádné mutatní alely. Čistým liniím se říká "křížit pravdu" ("breed true"), protože veškeré potomstvo sdílí fenotyp rodičů. Tyto linie jsou užitečné v případě, že různé mutantní geny zastiňují skutečnou barvu zvířete, na vyčištění a rozpoznání této barvy. Slouží k potvrzení existence určitých barev, které jsou vzácné. A jsou zdrojem úplně nejlepších příkladů dané barvy.

Na druhou stranu heterogenita má také své obhájce. Heterogenní křeček (doslova "různorodý" - "different kind") má mnoho mutantních genů a je heterozygotní v mnoha lokusech. Párování těchto křečků má za výsledek vrhy, které mají mnoho fenotypů, což se líbí mnoha lidem. Navíc je obvykle menší riziko dědičných vad, protože zvířata bývají méně příbuzná. Uvážlivý výběr a dohled nad příbuzenskou plemenitbou stále přísluší oběma programům křížení."

Želvovinové a trikolorní

"(Pro dědičný mechanismus pohlavní vazby koukněte na sekci Dědičnost.)

Křížení želvovinových a trikolorních křečků vždy vyžaduje křečka se žlutým genem. Je to jediný barevný gen u křečků syrských, který je racionalizován, zapříčiňuje, že zvíře má některé plochy v základní barvě a ostatní v té samé barvě v kombinaci se žlutou. Napravo je fotografie dvou mladých zlatých želvovinových křečků se světlejšími fleky žluté smíchané s tmavou zlatou. Černé želvovinové jsou nejpopulárnější, protože rozdíl mezi žlutou a černou je hodně kontrastní.

Samice nalevo je černá želvovinová s neobvykle velkým množstvím žluté, která je v tomto případě klasická černo žlutá. Některé černé želvovinové mají žluté plochy, které jsou žluté, krémové nebo oranžové v odstínu bez očekávaného černého povlaku. Důvod této odchylky je převážně neznámý, ale pokud nese křečice gen pro krémovou s černýma očima, stávají se černo žluté plochy definitivně krémovými.

Trikolorní je želvovinová s bílým genem pro kresbu. Zatímco želvovinové často nemají zřetelné fleky, trokolorní velice často mají. Použití páskovaných v. dominantně tečkovaných je věc osobní preference. (U šimlů, kde jsou promíchány barevné a bílé chlupy, by nemusely být zřetelně vidět tři barvy a u recesivně tečkovaných je zase příliš málo barevné plochy, aby se vyplatilo dělat trikolorní křečice.) Páskovaný vzor je více předvídatelný a dává spolehlivěji rozdíly mezi bílými a barevnými oblastmi; nicméně dominantně tečkovaný vzor rozmisťuje bílou kompletně po celém povrchu, čímž dává možnost rozšíření zbylých barev také po celém povrchu. Problémem s dominantně tečkovaným vzorem je ten, že ani množství bílé, ani množství brindlingu (promíchání barev) nemůže být nijak kontrolováno. Rovněž bílé plochy mohou být přemoženy žlutou až natolik, že nejsou vůbec viditelné.

Je mnoho postupů, jak vyprodukovat černé želvovinové a trikolorní křečice; tady je jeden, který vás k tomu dovede s použitím výchozích oddělených kmenů černých a žlutých křečků. (Při vyvíjení jiné než černé želvovinové/trikolorní barvy je potřeba vzít v úvahu, že ta druhá barva bude kombinací základní barvy a žluté. Čím větší kontrast, tím atraktivnější kožíšek.)

Protože žlutí samci jsou běžnější než samice, první křížení bude žlutý samec (AAToY) s černou samicí (aatoto).

Toto vyprodukuje vrhy, kde samci budou zlatí, nesoucí černou a samice budou zlaté želvovinové, nesoucí černou. Spáření jedné z těchto samic s černým samcem bude vypadat takto:

Pravděpodobnost je, že 1/8 vrhu budou černé želvovinové samice (zvýrazněno v tabulce). Toto číslo je klamně nízké. S použitím vzorce pravděpodobnosti zjistíme, že je ve skutečnosti asi 66% šance, že bude nejméně jedna černá želvovinová samice v průměrném vrhu křečků syrských 8. To je malý výsledný úspěch. Klíčem k větším výnosům želvovinových je černo žlutý samec (napravo a zvýrazněno v tabulce). Párování černo žlutého samce s černou samicí je ukázáno v dalším kombinačním čtverci.

Všechny samice z tohoto křížení budou černé želvovinové.

Aby se vyrobily trikolorní samice, dominantně tečkovaný nebo páskovaný gen může být přidán ve kterémkoliv bodě. Pravděpodobně nejjednodušší cestou je udělat to brzy, možná použitím černé samice s kresbou se žlutým samcem. Potenciální výnosy žádaných typů jsou půl na půl, když je přidán gen pro kresbu, protože 1/2 potomstva bude bez kresby."

Použito se svolením Jan, The River Road Hamstery http://hometown.aol.com/theriverrd/breeding.htm